Trénink pro sílu a hmotu podle Marvina Edera
Datum: 04. 10. 2011
Ve zlaté éře kulturistiky známe dva velikány, kteří vynikali nejen svými svalovými objemy, ale v posilovně udivovali i silovými výkony. Vedle známějšího Rega Parka to byl jeho sparingpartner Marvin Eder. Ten ač o více než 20 kg lehčí a nižší, se mu silově minimálně vyrovnal. Jak vypadal jeho trénink a čím se při tréninku řídil nám odkryje následující článek.
Na internetu a v literatuře by se dalo najít mnoho tréninkových rozpisů Rega Parka, avšak jak trénoval jeho současník a příležitostný sparingpartner Marvin Eder, bývá dosud obestřeno tajemstvím a informacích o jeho tréninkovém stylu bychom našli poskrovnu. Tento vzpěrač, kulturista a vynikající atlet má dodnes po celém světě spoustu fanoušků. Abych se vrátil ke spojitosti se zmíněným Regem Parkem - tito dva muži spolu odcvičili jedny z nejlepších a nejbrutálnějších tréninků té doby a Reg Park byl snad jediným kulturistou, který Marvinovi v tréninku stačil.
Marvin Eder vynikal zejména v silových kouscích, v nichž mohl prokázat svou enormní tlakovou sílu. Mimochodem Marvin Eder byl prvním člověkem, který dokázal zatlačit 500 liber (227 kg) s vahou nižší než 90 kg!
Silové kousky Marvina Edera:
olympijský tlak 152 kg
přemístění a tlak 161 kg
trh 129 kg
nadhoz 166 kg
tlak za hlavou s velkou činkou 138 kg
tlak levou rukou nad hlavu s velkou činkou 100 kg
klik na bradlech - tělesná váha (cca 90 kg) + 200 kg
bench press 234 kg (tělesná váha 92 kg)
floor press 245 kg
pullover s nataženýma rukama 113 kg
8 shybů s dodatečnou vahou 90 kg atd.
striktní střídavé bicepsové zdvihy se 45 kg
dřep 302 kg
krucifix se dvěma 45kilovými jednoručkami
Marvin se pyšnil nejen svou silou, ale také bezchybnou postavou. Vlastnil 48centimetrové bicepsy, široké latissimy, obdivuhodný hrudník i ramena a jako správný vzpěrač i pár svalnatých stehen a lýtek. Díky své postavě se zaskvěl na titulních stránkách časopisů své doby jako byly YOUR PHYSIQUE a MUSCLE BUILDER.
Marvin závodil jako kulturista na několika soutěžích, kde se mu pochopitelně dost dařilo. Výčet jeho kulturistických úspěchů je uveden níže:
Kulturistická kariéra v datech:
5. místo na Mr. America 1950
2. místo na Junior Mr. America 1951
Most Muscular 1951
Best arms, back and chest 1951
2. místo na Mr. America 1951
Mr. Eastern America 1951
Highest Achievement Award AOBS, 1989
Ditto to be awarded London 2001 at OHF Awards
Reg Park řekl o Ederovi: "Marvin a já jsme si byli velmi blízcí a podobní ve svých názorech. Byli jsme více siláci než kulturisté. S Marvinem jsem zažil skvělé tréninky. Například jsme si vzali 54kilové jednoručky a dělali tlaky na ramena vsedě, nebo jsme dělali přítahy velké činky v předklonu a naložili jsme si na ni přes 180 kg." Marvin později řekl, že Reg byl jedním z mála lidí, kteří mu byli v tréninku rovnocennými partnery. Marvin ještě dnes aktivně cvičí. Například v roce 2001 dělal vysoké počty opakování dřepů.
Trénink pro sílu a hmotu Marvina Edera
Marvin Eder vyzkoušel nespočet tréninkových metod. Někdy trénoval šest dní v týdnu, někdy čtyřikrát v týdnu, ale dvoufázově, jindy pět dní v týdnu atd. První společnou věcí všech jeho tréninků byl trénink celého těla s důrazem na tlakovou sílu.
Co se týče tlakové síly (ale nejen té), pak můžeme nalézt další společnou věc jeho tréninků: Marvin upřednostňoval velký počet sérií s nízkým počtem opakování. V jakékoli sérii nešel na vyšší počet opakování než 5. Aby se dostatečně připravil na další namáhavou sérii, byl zvyklý odpočívat o něco déle než současní kulturisté. Délka odpočinkových period byla 3 - 5 minut.
Jak už jsem zmínil, Marvin Eder cvičil v každém tréninku celé tělo, ovšem téměř každý trénink začínal tlakovým cvikem. Psychologie jeho tréninku byla taková, že pokud se mu dařilo v prvním cviku, rozuměj tlakovém, pak byl i celý zbytek tréninku dobrý. Pokud ne, pak i zbytek tréninku nestál za nic. Dalšími cviky, jež tvořily nedílnou součást jeho tréninkových rutin byly dřepy, mrtvé tahy, trhy, nadhozy, tlaky nad hlavou, silová přemístění, čelní dřepy, upažování, výpony na lýtka a rozličné cviky na břicho. Lýtka a břicho byly jediné partie, kde využíval vyšších počtů opakování. Výpony na lýtka cvičil nejčastěji v 5 sériích po 40 opakováních a na břicho si vybral nějaký cvik a odcvičil 100 opakování.
Podívejme se teď na několik příkladů jeho tréninků. Vždy je vidět, že tlakům dával Marvin jednoznačně přednost.
1. den - tlakový den
bench press, druhý cvik byl podobný bench pressu - rozvíjel rovněž tlakovou sílu např. floor press, kliky na bradlech nebo tlak s jednoručkami na hlavu, třetím cvikem bylo upažování
2. den - bodybuilding
dřepy, přítahy velké činky v předklonu, shyby podhmatem nebo bicepsové zdvihy s jednoručkami, výpony na lýtka, cvik na břicho
3. den - odpočinek
4. den - tlakový den
bench press, military press (jiný cvik než první den - pokud byl druhým cvikem první tlakový den floor press rozvíjející hlavně sílu tricepsů, pak druhý tlakový den mohl být druhým cvikem military press rozvíjející hlavně sílu ramen), tlaky s jednoručkami pronovaným úchopem nad hlavu
5. den - bodybuilding
silové přemístění, mrtvý tah, shyby, bicepsové zdvihy, výpony na lýtka, cvik na břicho
6. den - odpočinek
Marvin věřil, že pokud zlepší své výkony ve vzpěračských disciplínách, mohl se stát reprezentantem USA na vzpěračských závodech v Evropě.
Slova závěrem
Marvin Eder dosáhl těchto výkonů v době, kdy ještě nebyla kulturistika poznamenána neblahým vlivem užívání anabolických steroidů. O to větší mají jeho skvělé silové kousky váhu. Eder spal denně osm až devět hodin, necvičil na strojích, neměl ponětí o doplňcích výživy a dietních doporučeních. Přesto si dokázal vybudovat postavu, která splňuje i dnes vysoké kulturistické nároky a stále je inspirací pro mnoho lidí.
Kulturisté staré doby byli rovněž vynikajícími atlety, především se všichni věnovali vzpírání. Zvyky, které je naučil vzpěračský trénink si pak přinesli i do bodybuildingu. Typický byl vysoký počet sérií a nízký počet opakování. Normální také bylo zařazení vzpěračských cviků do kulturistického tréninku. Spočítali byste na prstech jedné ruky dnešní kulturisty, kteří se v tréninku věnují trhu nebo nadhozu a cíleně se snaží zlepšovat v těchto cvicích, nemluvě o soutěžích ve vzpírání, jichž se old-timeři zúčastňovali zcela běžně.
Autor: Jaroslav Polánský
